ČlánkyOSVČ·8 min čtení·19. listopadu 2026

Živnost vedle zaměstnání 2026 — odvody, rozhodná částka a kolik ti zbyde

Chceš si vedle zaměstnání přivydělat na živnost? Dobrá zpráva: jako OSVČ na vedlejší činnost platíš výrazně méně než živnostník na plný úvazek. Při menším přivýdělku nemusíš platit sociální pojištění vůbec.

Kdo je OSVČ na vedlejší činnost

O tom, jestli je tvoje podnikání hlavní, nebo vedlejší, nerozhoduješ ty — určuje to zákon. Podnikání je vedlejší, pokud v daném měsíci zároveň:

  • jsi zaměstnanec a zakládá ti to účast na nemocenském pojištění (běžný pracovní poměr, ne malá DPP),
  • pobíráš starobní nebo invalidní důchod (invalidita 3. stupně),
  • máš nárok na rodičovský příspěvek nebo mateřskou,
  • pečuješ o osobu závislou na pomoci jiné osoby,
  • jsi nezaopatřené dítě — typicky student do 26 let.

Pokud nesplňuješ ani jednu podmínku, jsi automaticky OSVČ na hlavní činnost — s plnými minimálními zálohami.

Rozhodná částka — kdy neplatíš sociální pojištění

U vedlejší činnosti platíš sociální pojištění jen tehdy, když tvůj zisk za rok překročí rozhodnou částku:

Rok Rozhodná částka (zisk za rok)
2026 117 521 Kč
2027 zhruba 123 990 Kč

Pozor: jde o zisk, ne o příjem. S paušálem 60 % tak můžeš v roce 2026 vyfakturovat až 293 802 Kč a sociální pojištění neplatíš vůbec.

Pokud podnikáš jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje — o dvanáctinu za každý měsíc, kdy jsi vedlejší činnost nevykonával.

Pozor na dobrovolnost: Když rozhodnou částku nepřekročíš, sociální pojištění neplatíš, ale ten rok se ti také nezapočítá do důchodu jako doba pojištění. Účast si můžeš dobrovolně přihlásit.

Sociální pojištění nad rozhodnou částkou

Pokud zisk rozhodnou částku překročí, platíš sociální pojištění ze 50 % celého zisku (ne jen z části nad limit) sazbou 29,2 % — nejméně však z minimálního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost (64 644 Kč za rok 2026). Minimální záloha na vedlejší činnost je:

  • 1 574 Kč měsíčně v roce 2026,
  • 1 660 Kč měsíčně v roce 2027.

V prvním roce podnikání zálohy neplatíš — pojistné doplatíš až po podání přehledu. Zálohy pak platíš od dalšího roku podle výsledku z přehledu.

Zdravotní pojištění — bez minimálních záloh

Tady je největší výhoda kombinace se zaměstnáním. Protože minimální zdravotní pojištění za tebe už odvádí zaměstnavatel, jako OSVČ minimální zálohy neplatíš.

Zdravotní pojištění platíš jen ze skutečného zisku: 13,5 % z poloviny zisku, tedy 6,75 % zisku. Neexistuje žádná rozhodná částka — platí se od první koruny zisku.

V prvním roce zálohy nemusíš platit, celé pojistné uhradíš po podání přehledu.

Daň z příjmu

Zisk z podnikání se sečte s příjmem ze zaměstnání a podáš daňové přiznání. Slevu na poplatníka už ti uplatnil zaměstnavatel, takže z celého zisku zaplatíš 15 %.

Přiznání podáváš prakticky vždy — u zaměstnance vzniká povinnost už tehdy, když jeho další příjmy přesáhnou 20 000 Kč za rok. Postup najdeš v článku Daňové přiznání zaměstnance.

Kolik ti zbyde — dva příklady

Příklad 1: přivýdělek 200 000 Kč ročně

Zaměstnanec, vedle toho fakturuje jako grafik (volná živnost, paušál 60 %).

  • Paušální výdaje: 120 000 Kč → zisk 80 000 Kč
  • Sociální pojištění: zisk je pod rozhodnou částkou → 0 Kč
  • Zdravotní pojištění: 80 000 × 50 % × 13,5 % = 5 400 Kč
  • Daň: 80 000 × 15 % = 12 000 Kč
  • Zbyde: 182 600 Kč (91,3 % z fakturované částky)

Příklad 2: přivýdělek 400 000 Kč ročně

  • Paušální výdaje: 240 000 Kč → zisk 160 000 Kč (nad rozhodnou částkou)
  • Sociální pojištění: 160 000 × 50 % × 29,2 % = 23 360 Kč
  • Zdravotní pojištění: 160 000 × 50 % × 13,5 % = 10 800 Kč
  • Daň: 160 000 × 15 % = 24 000 Kč
  • Zbyde: 341 840 Kč (85,5 %)

Pro srovnání: OSVČ na hlavní činnost se stejným příjmem 400 000 Kč by jen na minimálních zálohách zaplatila 99 732 Kč (60 060 Kč sociální + 39 672 Kč zdravotní).

Roční příjem z podnikání (paušál 60 %) Sociální Zdravotní Daň Zbyde
100 000 Kč 0 Kč 2 700 Kč 6 000 Kč 91 300 Kč
200 000 Kč 0 Kč 5 400 Kč 12 000 Kč 182 600 Kč
300 000 Kč 18 888 Kč* 8 100 Kč 18 000 Kč 255 012 Kč
400 000 Kč 23 360 Kč 10 800 Kč 24 000 Kč 341 840 Kč

* Zisk 120 000 Kč těsně překračuje rozhodnou částku, polovina zisku (60 000 Kč) je ale pod minimálním vyměřovacím základem, takže platíš minimální pojistné (12 × 1 574 Kč).

Všimni si skoku mezi 200 a 300 tisíci — jakmile zisk překročí rozhodnou částku, platíš sociální pojištění z celého zisku. Pokud se pohybuješ těsně nad hranicí, vyplatí se zvážit, jestli část zakázek nepřesunout do dalšího roku.

Co musíš udělat, když začínáš

  1. Ohlásit živnost na živnostenském úřadě (jednotný registrační formulář vyřeší i registraci u finančního úřadu).
  2. Oznámit zahájení činnosti OSSZ a své zdravotní pojišťovně — nejpozději do 8. dne následujícího měsíce. U OSSZ uvedeš, že jde o vedlejší činnost.
  3. Vést evidenci příjmů — při paušálních výdajích stačí evidence příjmů a pohledávek.
  4. Po skončení roku podat daňové přiznání a dva přehledy (pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu).

Pozor na paušální daň

Do paušálního daňového režimu se jako zaměstnanec přihlásit nemůžeš — podmínkou je, že nemáš příjmy ze zaměstnání. Výjimkou je jen malá DPP zdaněná srážkovou daní.

Nemocenská: Jako OSVČ na vedlejší činnost nemáš nárok na nemocenskou z podnikání. Zaměstnanecká nemocenská se ti ale počítá normálně z mzdy.


Chceš si spočítat svůj přivýdělek? V kalkulačce OSVČ zaškrtni vedlejší činnost a zadej očekávaný příjem. Jak fungují odvody u hlavní činnosti, najdeš v kompletním průvodci odvody OSVČ.

Související články